pátek 14. srpna 2015

Jak jsem měla trauma z roztrhaného androida

Když mi bylo asi 9 let, byli jsme na lyžích na Slovensku. Bydleli jsme u známých, kteří měli dvě děti v raném pubertálním věku. Jednou si tak naši rodiče spolu večer seděli a něco popíjeli a my s mými sourozenci a dalšími dětmi jsme seděli v obyváku. A že si teda pustíme nějaký film. Byl to film Aliens.

Pamatuju si, jak šíleně jsem se bála. Bála jsem se tak moc, že jsem se i bála odejít z místnosti a jít za rodiči. Takže jsem ten film viděla celý. A to včetně scény na konci, kdy je jeden z hrdinů roztrhán vejpůl.
Z toho filmu jsem měla hrůzu až do dospělosti. Pamatuju si, jak jsme jednou někde seděli s partou u piva a bavili jsme se o H. R. Gigerovi a já už jen z té debaty měla husí kůži. Vetřelce jsem prostě nesnášela, bála se toho, vadily mi i ukázky v televizi.



Poprvé jsem tedy film Aliens viděla opět až jako dospělá. Tipuju, že mi mohlo být nějakých 25 let. 
To mi tehdy jako malé nemohl někdo vysvětlit, že ten roztrhaný člověk byl android???

Od té doby jsou filmy o vetřelcích jedny z mých neoblíbenějších. A to včetně filmu Vetřelec vs. Predátor, který je sice často považován za béčkovou snahu navázat na kultovní práci, ale já to mám stejně ráda.
Už méně se mi líbil film Prometheus. Když pominu hlavní myšlenku, a to je poukázání na to, že vetřelci byli biologická zbraň vyvinutá za účelem vyhubení lidstva, všechno ostatní co se tam děje je neuvěřitelná kravina. Geolog, který má špičkovou technologii, a stejně se ztratí v katakombách? No nic...


Vetřelci mě ale odjakživa fascinovali, to jo. Možná i právě proto, jaký jsem z nich měla strach. První film byl natočen v roce 1979 režisérem Ridleyem Scottem. Dá se říct, že není tak akční, jako dvojka, natočená až v roce 1986, spíš docela působí na psychologickou stránku věci. Osobně mám první díl nejraději, což je asi samozřejmé. Ačkoli je díl druhý považován za vrchol celé série. Réžie se ujal nový člověk, James Cameron, který navíc vymyslel vetřelce-matku, takže celému plotu dál jiný rozměr.


Ale ta scéna z jedničky, kdy posádka přistane a hledá zdroj neurčitého signálu a v pozadí je vidět zřícená kosmická loď, k tomu ještě naprosto úchvatná hudba Jerryho Goldsmithe (který je sám o sobě génius), je naprosto dokonalá!



Momentálně dávají všechny Alieny každý čtvrtek na Prima Cool. Takže jsem neodolala a včera si Vetřelce pustila. Už posté. Nakonec jsem u toho usunla, přeci jen matka na mateřské chodí spát se slepicema...

Každopádně mi to připomnělo celé ty roky strachu a naopak těch pár let, kdy si koukání na filmy o vetřelcích prostě užívám. A rozhodla jsem se, že si udělám nějaký maratón. Jelikož v momentálních vedrech se nedá ani chodit ven, myslím, že je to skvělá příležitost podívat se na kultovní filmy znova. Ovšem pokud možno, tak ve verzi Director's Cut. U prvního dílu totiž přináší scénu, kdy Ripleyová vidí členy posádky v kokonech. Také Aliens mají speciální edici, kde se na příklad dozvídáme, že Ripleyová měla dceru, jež zemřela stářím, a nejspíš proto je pak na Newt tak vázaná.

Měla jsem období, kdy jsem o Aliens četla všechno co se dalo. Hlavně co se týče celkové anatomie a fyziologie těchto mimozemských tvorů. Musím říct, že mě dodnes fascinuje, možná i proto jsou filmy tak populární. 

A samozřejmě díky těmto filmům miluju Sigourney Weaver. Možná i díky ní se mi hodně libíl film Avatar. Ale ani nevím, jak se v tom filmu její postava jmenovala, pro mě to prostě vždycky bude Ripleyová :D

Kdyby se mě nekdo zeptal, jaký je dle mého nejlepší film ever, na prvním místě by byl film Once Open A Time In The West. A na druhém Alien.

2 komentáře:

  1. Bylo mi 7 let. Zimní tábor. Pouštěli nám večer pokaždé jiný zahraniční film. Bylo to NĚCO, protože to byl rok 1989 nebo 1990. Vyzvedněte Titanic - ale hlavně, Vetřelec.
    Když jsem seděla na záchodě s okýnkem na dvůr, ještě dva roky potom jsem se dívala za sebe, jestli tam není Vetřelec, který by mne sežral.
    Hrůza mnou obešla.
    Dneska se nemohu už na žádný triller dívat. Nemám dost nervů, odvahu, zakrývám si oči a, pokud to jde, i uši.
    Ale jinak. Nádhera.
    A Cameron je můj oblíbenec.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, to s tim zachodem jsem zazivala pro zmenu po Celistech...

      Vymazat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.