pondělí 24. srpna 2015

Vzduch

Nejsem typ člověka, co by preferoval jedno roční období. V zimě se těším na jaro, na jaře na léto, v létě na podzim, na podzim na zimu a takhle pořád dokola. Těším se na sníh, na květiny, na slunce, na vůní shnilých listů. Musím ale říct, že miluju, když je venku hezky, ale zároveň zima. Třeba když v zimě hrozně mrzne, ale venku svítí slunce a je všude tak bílo, až vás z toho bolí oči. Nebo když na podzim fouká studený vítr a vy se procházíte pod modrým nebem. 


Obecně miluju dobu, když je venku dostatek čerstvého vzduchu.


A to poslední skoro dva měsíce nebylo. Úmorná vedra, ačkoli jsme je pokud možno strávili někde na zahradě u bazénu, mě dost vyčerpávala. Fyzicky i psychicky. Vůbec nic se mi nechtělo, měla jsem problém vstát z gauče. Doma byl neskutečný nepořádek, vytáhnout vysavač byl nadlidský úkol a pustit teplou vodu a umýt nádoby se rovnalo mučení. Člověk jen seděl a lil se z něj pot. 


O to víc mě potěšila změna počasí. Najednou jsem v hrudi cítila závan nového života. Měla jsem milion chutí udělat jediné - vyjít ven a pořádně se nadechnout.

Protože venku byl příval nového, čerstvého vzduchu.


Najednou jsem měla energii snad na všechno. I na uklízení, i na jógu, i na dlouhé procházky se synem. 

Krátká cesta do parku se mi zdála tak nádherně dlouhá, prohlížela jsem si stromy, jako bych je viděla poprvé v životě. Úplně jsem zapomněla na to, že je polovina srpna, měla jsem pocit, že začíná podzim.


Na zemi byly suché, žluté listy a žaludy. Hlína se zdála vlhká a bahnitá, ale přesto byla suchá. Přistihla jsem se při tom, že tlačím po chodníku kočárek a mám u toho zavřené oči.


Svět se zdál náhle prostě tak krásný, v tom nejprostším a nejjednodušším smyslu.

1 komentář:

  1. Cítila jsem přesně totéž, jak přicházela změna počasí!

    OdpovědětVymazat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.