čtvrtek 25. února 2016

Yoga Wheel Pose Progress

Cítím změny u každého cvičení. Ano. Mám víc síly, jsem víc ohebná. Některé změny cítím během pár dnů, jiné během pár týdnů. Je sice fakt, že jsem před pár měsíci začala i víc posilovat, takže ten vývoj se opět trochu změnil. 
Přesto jsem měla pořád pocit, že jedna věc se nemění vůbec. A to je moje schopnost ohnout se v zádech dozadu. Dozadu se během cvičení jógy ohýbám často, hlavně během pozdravu slunce, ale pořád jsem tak nějak měla pocit, že jsem se zasekla v tom místě, ve kterém jsem začínala. Hlavně při provádění pozice kola (nebo mostu).

Opět jsem samu sebe nachytala, že se za něčím ženu. Že se snažím v józe dosáhnout něčeho, na co ještě nemám. A možná vzhledem ke svému věku nikdy mít nebudu. Nakonec bych taky mohla skončit tak, že se budu přepínat, ublížím si a budu mít po srandě.

Takže jsem si na čas dala pauzu, buď necvičila vůbec (nějak mě přepadla předčasná jarní únava), nebo posilovala, a když už jsem dělala jógu, tak pouze relaxační cvičení. 

Stejně mi to ale nedalo a po dlouhé době jsem si řekla, že si udělám opět nějakou frajerskou fotku na Instagram, a vyfotila se právě při provádění kola.

A žasla jsem. Pro mě osobně je to totiž hodně velký "progress", který jsem si vůbec neuvědomovala.
Vím, že ještě pořád dávám špatně ruce, nedokáže tolik prohnout ramena dozadu, což, bych řekla, je dáno tím, že jsem dlouhé roky chodila shrbená (a stále de facto chodím). A samozřejmě nemám nemám tolik síly, abych se opírala jen o jednu nohu, a taky samozřejmě i co se té ohebnosti týče mám ještě velké rezervy, ale stejně jsem sama ze sebe nadšená.

8/2015



11/2015


2/2016


Vím, že jóga není o nějakých závodech, o nějakém honění se za totální dokonalosti. Ale stejně člověk rád ten vývoj vidí a hlavně rád vidí, že i ve třiceti není pozdě na to své tělo rozhýbat.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.